Pravda o Mary Jane

I když si s Marií a Janou tyká každý druhý, vědecky podložené informace o hulení nejsou příliš rozšířené. Jedni pak mohou hovořit o léku zaručujícím úlevu od stresu a bolesti, dobrou náladu či mystické propojení s matkou přírodou, druzí zas o nebezpečném narkotiku, které z vás udělá paranoidního flákače, neschopného udržet jedinou myšlenku.

Co se vlastně v mozku děje při intoxikaci? Trpí kouřením marihuany motivace? Je tráva lékem na stres?

Na první otázku odpovídá video od AsapScience. Canabinoidy, zejména THC, udržují neurony aktivované (zabraňují přechodu do obnovovací fáze), což způsobuje, že zhulenecké nápady se zdají významnější a vtipnější než jaké jsou ve skutečnosti. Marihuana usnadňuje soustředění se na detail, ale vnímání celku se stává obtížnější. Může např. dlouze a s nadšením vybírat ideální směs koření pro přípravu večeře, abyste doma zjistili, že jste zapomněli na maso.

Po intoxikaci se proto zdá téměř každá činnost zábavnější než obvykle. Zapomínání se u detailů sice komplikuje dokončování, ale intenzivnější prožívání by motivaci k činnostem mohlo zvyšovat, nebo ne?

Často se předpokládá pravý opak, marihuana podporuje lenost a motivaci snižuje. Výzkum z minulého roku podporuje spíše pesimistický náhled. Uživatelé, kteří s hulením začali v mladém věku a také ti, co zkrátka hulí hodně, mají dle zjištění londýnských vědců sníženou hladinu dopaminu v části mozku zvané striatum. Čím dříve jste začali a čím hulíte více, tím méně nejspíš máte dopaminu. Neurotransmiter dopamin hraje důležitou roli při prožívání motivace a dobrého pocitu, který se odměňujeme za dokončenou činnost. Vytváří hulení amotivační syndrom?

Tak jednoduché to není. Výzkum byl proveden na jedincích, kteří v marihuanovém rauši zažívají psychotické stavy, nikoli na náhodném vzorku populace. Efekt na hladinu dopaminu sice nebyl korelován s mírou psychotických stavů, ale volba vzorku přesto možnost generalizace závěrů znesnadňuje.

Ještě podstatnější námitkou se zdá nemožnost určit pořadí zkoumaných jevů. Není zřejmé, zda uživatelům marihuany hladina dopaminu klesla právě kvůli užívání THC, nebo zda se k pravidelnému užívání marihuany častěji uchylují jedinci s nižší hladinou dopaminu (a nižší motivací). Výsledky výzkumu tak lze chápat jen jako naznačení.

Jedním z nejčastějších důvodů, nebo omluv, pro zapálení si jointa je údajný relaxační efekt marihuany. Hulení prý zbavuje stresu a úzkosti. Výzkum zabývající se vlivem THC na produkci kortizolu antistresové vlastnosti marihuany zpochybňuje.

Kortizol je hormon, který je do krve vylučován ve chvílích ohrožení, aby uvedl tělo do pohotovosti. Zvyšuje míru stresu. Navzdory předpokládanému uklidňujícímu účinku marihuany bylo zjištěno, že THC hladinu kortizolu zvyšuje (viz. tabulka).

Hladina kortizolu je u většiny lidí nejvyšší krátce po probuzení a během dne poměrně rychle klesá. U subjektů, kterým bylo vpíchnuto pouze placebo, proto hladina kortizolu přirozeně klesala. Nižší dávka THC téměř zastavila pokles kortizolu u častých uživatelů marihuany a mírně zvedla jeho hladinu u uživatelů příležitostných. Vyšší dávka vedla k malému zvýšení hladiny kortizolu u chronických uživatelů a k výraznému zvýšení u příležitostných huličů.

Míra stresu po intoxikaci marihuanou více stoupá u těch, kteří si efekt THC dopřávají jen příležitostně. Možnými vysvětleními jsou získaná tolerance a vrozené rozdíly mezi těmi, kdo se rozhodnou pravidelně hulit a těmi, co ne.

Mladí uživatelé drog mívají nižší vrozenou hladinu kortizolu než jejich nefetující vrstevníci. Podobně se může lišit vrozená produkce kortizolu těch, kteří se rozhodli pro pravidelné hulení od produkce kortizolu těch, kteří ne.

Intuitivnějším vysvětlením slabší kortizolové reakce u častých uživatelů THC je tolerance. Tělesné reakce na známou látku se snižují a i pro psychiku je známý prožitek méně stresující. Chování zkušených uživatelů také bývá marihuanou ovlivněno méně znatelně než chování nováčků.

Jeden z výzkumů z 80. let popsané zjištění podporuje podporuje, další však žádný vliv THC na hladinu kortizolu ani jiných hormonů nezjistil.

Lze tedy říci, že marihuana míru stresu nesnižuje, ale (alespoň krátkodobě) zvyšuje? Donedávna zněla odpověď nejspíš ano. Letošní výzkum odhalil existenci kanabinoidních receptorů v amygdale, centru mozku spojeném s pudovými reakcemi jako je agrese a strach, a také právě s úzkostí.

Tyto receptory přirozeně reagují na endokanabinoidy, které tělo produkuje samo, ale mohou reagovat i na exokanabinoidy obsažené v marihuaně. Aktivace receptorů snižuje úzkost a míru stresu.

Dlouhodobé užívaní marihuany paradoxně může míru úzkosti zvyšovat. Častým vystavením exokanabinoidům se citlivost kanabinoidových receptorů snižuje a přirozeně vytvářené endokanabinoidy ztrácí na efektivitě. Snížená citlivost receptorů může vést k potřebě většího množství THC, jehož užití bude míru citlivosti receptorů dále snižovat. Vzniká tak klesající spirála, která může vést k závislosti.

Časté užívání marihuany může vést k amotivačnímu syndromu. Marihuana zvyšuje hladinu kortizolu v krvi, a zvyšuje tak míru stresu, na druhou stranu může aktivovat kanabinoidní receptory v amygdale, a ulevovat tak od úzkosti. Krátkodobý efekt může být jak relaxační, tak stresující.

Ačkoli teprve nedávné objevení kanabinoidních receptorů v amygdale , nedostatek dat ohledně vlivu THC na motivaci a neshody mezi výzkumy ilustrují, že vědecká zjištění z této oblasti nejsou zdaleka konečná, myslím, že i z těch současných vyplývá rozumný závěr - je lépe kouřit marihuanu příležitostně než pravidelně.

Motivace potenciálně trpí jen u chronických uživatelů (o nedospělých nemluvě, u těch hrozí i změny ve struktuře mozku a poškození paměti) a časté hulení znecitlivuje kanabinoidové receptory. Lékem na úzkost tak tráva může být jen pokud je užívána střídmě, při pravidelném užívání míru úzkosti naopak zvyšuje. Existují jednoduché postupy, které vedou jak k produkci endokanabinoidů, tak k snižování hladiny kortizolu.

Pokud budete hulit jen občas, nevytvoříte si návyk (psychickou závislost). Kromě toho si příležitostné hulení nejspíš více užijete, nebudete totiž muset překonávat toleranci a bude pro vás výjimečné. Hmm, a jak často že je občas? :)

Experiment štěstí

V posledních dnech se čím dál více sžívám s rolí, kterou dobře vystihuje termín "negativní degen". Nemůžu říct, že by mi neseděla (její projevy se tu, doufám, ještě objeví) a pokud bych měl svou představu o světě opírat o průměrného člověka, byl by podobný přístup zcela na místě. Vím, že je třeba hledat zrn a plevám navzdory jejich množství nevěnovat větší než nutnou pozornost, ale mou náchylnost k negativitě dnes ovlivnilo něco jiného.

Your brain at positive is 31 percent more productive than your brain at negative, neutral or stressed.

Procenta na mě platí. Sice se snažím nedělat si iluze, ale pokud růžové brýle umožňují vidět přesněji... Myšlenku, že mozek je při pozitivním naladění výkonnější jsem získal z TEDtalku Shawna Achora (má i české titulky). Ušetřím vás jeho trapných vtipů a prozradím hlavní poselství: Šťastnější mysl funguje lépe a míru štěstí lze ovlivnit. K vyšší míře vnímaného štěstí (externí svět předpovídá v průměru jen 10% dlouhodobého štěstí) by měly vést tyto postupy:

- 3 věci, za které jsem vděčný (tři týdny si každý den zapsat 3 nové, mozek si tak zvyká hledat pozitivní místo negativního)

- zápisky (každý den si zapsat pozitivní zkušenost, umožní ji to znovuprožít)

- cvičení

- meditace

- náhodné dobré skutky (včetně chválení, děkování)

Zkusím to. Brzy mě čeká jiný experiment, který by tento zbavil validity, takže je nejvyšší čas. Cvičím dostatečně, meditovat častěji jsem chtěl už dřív, častěji odměňovat ty, co si to zaslouží, také. Náročné budou hlavně první dva body. Každej den pozitivní zkušenost? Ty lidi musej žít v pohádce.


20.8.:

- Svoboda - nejsem k ničemu nucen, to může říct málokdo
- Inteligence - můžu snadno poznávat a být v mnohém dobrý
- Blízcí - je fajn mít pár kamarádů, na které se můžete spolehnout

Milá servírka v Shadow. Rychle mi veselým projevem zvedla náladu a dobře mi poradila s pitím. Rád se stavím zas.

21.8.:

- chvíle pohody pod slunečníkem (nebo jinde), s long drinkem a dlouhatánskym brkem
- že žiju v zemi, kde se nikdo moc nestará, co dělám
- dostupnost informací

Příjemnej večer po gragantuovskym nákupu v Makru. S Peťou, bráchou, steakama, tatranskym čajem a brčálem.

22.8.:

- hudba - nálada téměř na povel
- auto - kam chci, kdy chci
- prachy - nemusim přemýšlet, co si ´pořídim

Návštěva koutecký hospody. Jsem tam jednou za uherskej rok, ale vypadá to, že mě lidi rádi viděj. Jen těch společnejch témat by mohlo bejt víc, ale to téměř všude.

23.8.:

- poučení se z chyb
- možnost na sobě pracovat
- kofein

Zpěv v autě cestou z posilovny. Endorfiny a nakopávák udělaj Carusa z každýho.

24.8.:

- filozofování ve vaně
- lidé, co se snaží, aby svět byl svobodnější
- slanina

Téměř celej den jsem hrál karty a měl smůlu fest, i pár chybiček by se našlo. Ačkoli jsem typ člověka, co se s prohrou srovnává těžko, nesu to dobře a za to se musím pochválit. Sice jsem to už zažil mockrát, a tak by to nemělo být náročné, ale.. něco sem napsat musim. Každej holt nežije v pohádce :)

25.8.:

- magic
- ztrácení se v článcích
- mma

Otevřel jsem si článek o kortizolu a odpíchl se od něj ke spoustě dalších. Čekejte příspěvek o hůlu. Stálo mě to půl dne, ale dlouho mě věda takhle nebavila.

26.8.

- příležitostná rande s MJ
- zastávka tramvaje hned u doma
- spaní do oběda

Dobrej pokec s kamarádem a pak malej joint, po kterym se ráno cítil úžasně odpočatě.

27.8.

- vajíčka se slaninou
- bitky
- nakopávák

Dobrej trénink. Ještě to není ono a dvakrát jsem plácal, ale cítim pokrok a je to sranda. Mladší kolega mě inspiroval chozením 4krát týdně. 3krát bych mohl, ať je nějaká forma.

28.8.

- konkurence mezi sa čd a spol.
- čtení ve vlaku
- že jsem se naučil trošku makat

Dohoda s pokerovými přáteli, začátkem roku nás čeká Vegas.

29.8.

- magiková komunita
- plánování u kafe
- obyčejný hospody

Setkání s dvěma sympaťáky - plodná konzultace a veselá hospoda po ní.

30.8.

- férový soupeři
- pření se, když jde o pravdu, nejen o vítězství
- hlavolamy

Dobře jsem si zahrál. I když 5:2 nestačilo, jsem s výkonem jakžtakž spokojenej a bavil jsem se.

31.8.

- experimentování
- procházení se
- výjimky z pravidel

Brácha mi (opět) udělal ve večeři, při pokeru se to hodí zvlášť.

1.9.

- lumosity
- psaní
- north-south choke

Experiment započal. Cením si experimentování samotného a vyhlídek, které přináší.

2.9.

- básničky
- černý humor
- nenávist k lidstvu

Po Sodomě a Gomoře jsme se s Peťou stavovali v hospodách po cestě a v jedné z nich potkali dva kluky, se kterýma jsme si překvapivě dobře rozuměli.

3.9.-8.9.

Nevim, dál.

9.9.

- dopamin za dokončování činností
- suši
- Ti, co nejsou zmrdi ani slaboši

Házet 90kilový týpky je výzva, 50kilový holky radost :)

10.9.

- blouznění o lepším světě
- noční parky
- internetová anarchie

Prima komunikování - na úřadě, v parku i v mailu.

11.9.

- sebeoptimalizace
- samostatný myšlení
- vlastní hodnoty a cíle

Procházka v dešti, při který jsem navzdory svému orientačnímu smyslu snadno našel, co jsem hledal.

12.9.

Vystřiženo.

13.9.

Kvalifikoval jsem se na mistrovství světa v Magicu.

14.9.

Trefil jsem Arlovskiho KO s kurzem 7. Vyneslo mi sice jen litr, ale byl to dobrej odhad. Lidi podcenili význam zákazu testosteronovejch injekcí :)

15.9.

- volná asociace
- sraní na konvence
- nevzdávání se

Celej den mi bylo zle, ale Pavel s MC Geyem mi zvedly náladu, takže se bolesti navzdory cítím vesele a plný inspirace :)

16.9.

- kamarádi, na který se můžu spolehnout
- táta, na kterýho se můžu spolehnout
- google, na kterýho se může každej spolehnout

Navzdory odpolednímu probouzení předchozích dnů se mi za pomoci rozličných látek podařilo usnout včas. Probudil jsem se jen s mírnou bolestí a před půl desátou!

17.9.

- obejktivita
- vypálení bolesti námahou
- silnej krk

Přerušil jsem odpočinek a vyrazil na trénink. Bolest se nezhoršila, ale naopak zcela odezněla a navrch jsem každýho uškrtil :)

18.9.

- vaření
- logika
- divný lidi

Dopsal jsem report pro CMUS s vtipama, co mám rád (jen já).

19.9.

- že mám relativně málo předsudků
- a zároveň dost správnejch zásad
- že zřejmě nevypadám úplně zle

Překvapivě jsem si užil technoparty v žižkovský věži. Ten chlápek tancuje šíleně, kousla ho snad tarantule, nebo co?

20.9.

- kafe a joint k snídani
- Simpsni (až na ty posraný nový serie :))
- delikatesy

Odpočinkovej den a zábavný odpoledne s Erazimem. Už jsem měl strach, že si přestáváme rozumět.

21.9.

Stávka. Vítej temnoto, můj starý příteli :)

22.9.

- že žijem v neuvěřitelně bohatý době
- že pokud umíš pracovat se zdrojema, víš o daný věci často už za půl h víc než tzv. experti
- že si začínám připadat silnej

Když se něco nedaří, není až tak složitý přijít s náhradním plánem. Možnosti jsou fajn.

23.9.

- že mám všechno za rohem
- že nemusim mejt podlahy a tak
- že mám krásnej pokoj

Výborná soukromá miniparty s jointem a novym albem MC Geye.

24.9.

- učení se od mistrů
- mezi podnětem a reakcí je prostor pro svobodnou volbu
- sebepřekonávání

Prostě příjemnej den s dobrou náladou. Nic zvláštního, no i když :)

25-28.9.

Zase jsem trochu ztratil hlavu a do hledání se nutit nehodlám. Dám tomu ještě týden a šlus. Stejně už je to zoufalej boj.

29.9.

- že nemusim jezdit MHD
- že můžu nakupovat v Makru, tim chci říct jen občas
- že mám tak skvělý spolubydlící

Nakupování, MMA, Poker. Zafilozoval jsem si včera, to by šlo.

30.9.

- že je tu jen malá míra národovectví, nábožnosti a tak
- že si umím přiznat, co jiní ne
- dobrej a neomezující jídelníček

Sám jsem odjel kruháč a ani jsem se přitom moc neflákal.

1.10.

- filozofie
- ekonomie
- psychologie

Na trénink dorazili právě tři profíci, a tak jsem jim musel sekundovat. Dostával jsem čoud, ale vydržel jsem a i pár světlejch momentů bylo. Big up maself!

2.10.

- METAL
- bezostyšné poflakování
- nesporná schopnost člověka vylepšit svůj život vědomým úsilím

Zjistil jsem, že mi chyběly dvě věci - občas se přestat hlídat a poker. Málem bych zapomněl, že mě baví.


Šaráda pokračuje?! To snad ne - jednak se mi povedlo zapsat právě 30 kompletních záznamů a jednak už to byl trošku zoufalej boj. Tenhle typ přemýšlení jsem neměl ve zvyku, což se už po pár dnech projevilo (nebo jsem prostě měl konkrétní pojmy a neplýtvat celé kategorie). Postupně se hledání cennejch věcí stávalo přirozenějším, ale ke konci nápadů znatelně ubývalo a často jsem se musel dlouze zamýšlet.

Udělal mě experiment pozitivnějším? Myslím, že ano, nebo alespoň trochu. Hledat pozitiva může být příjemné, přišel jsem mu na chuť. Když si vybavím některé zážitky z minula, divím se, jak negativně jsem je vnímal. Měly zápory i klady, ale ty první jsem téměř ignoroval. Je fajn, když se můžete otočit aniž byste cítili tíseň.