Tvrdej rap se sprostejma, nechutnejma, brutálníma a jinak vyšinutejma textama, to je horrorcore. Česká verze bývá vylepšena o pořádnou dávku humoru. Funguje to. Nikde na světě není tenhle hudební styl tak populární jako u nás.
Napomohl tomu i Český slavík, který udělal vyloučením ze soutěže Řezníkovi skvělou reklamu. Obžaloba za vybízení k násilí posloužila stejnému interpretovi snad ještě lépe. Medializace horrorcoreu samozřejmě pomohla i ostatním interpretům.
Navzdory kvalitě rapového přednesu horrorcore miluju. U žádný jiný hudby se tolik nenasměju. Humor negativních degenů mě hřeje víc než obětí milované tety. Podobně jako já je na tom velká část posluchačů, minimálně těch rozumných. Podstatnou část tvořej i děcka, který se sodomagorií ztotožňují. Odpor ke světu, považování se za oběť a tak.
Brát horrorcore vážně je směšný, ale přesto v něm lze nalézt něco, co se podobá kritice společnosti. Odsuzování mainstreamového vkusu, konzumního šablonovitého životního stylu, hlouposti a zmrdství je sympatický i mně.
Jsou chvíle, kdy mi náladu zvedne právě jen horrorcore. Ostrej hate a opájení se temnotou. V první řadě jde však o legraci, což platí i pro moji prvotinu:
Dětinskou naivitu nahradilo prozření
Cynismus, apatie, zpátky už cesty není
Naprostá rezignace,
pocit, že přesluhuju
Pozdě je litovat se,
že dřív měl jsi jít domu,
když pochcanej a spící
objímáš nohu stolu
Brzy mě čeká cesta
zkratkou na onen svět
Kdyby mi pták už nestál,
udělal bych to hned
Když čeká mě nebytí,
tak nebudu se flákat
a dobře si před smrtí
udělám na čuráka
ref.
Po hodinách prznění
mě trápí impotence
Už nepomáhá násilí
ani sliny kojence
Jak stožár mi ho staví
až pilotní licence
Mám ji dík hnědý košili,
berou každýho Němce
Do kádě zmrzliny
mrdku přimíchávám
Pro děti spodiny
je to ta nejlepší strava
Nakazil jsem se aidsem
od africkejch sirotků
S jejich masovym hrobem
mám na ledničce fotku
Pro jistotu přidám
taky nějaký éčka
Já jsem tvuj hodnej strejda
a tohle neni léčka
Kornoutu obrázkem
přelepuju hákáč,
zmrzlinář už jede
a zapíná si tlampač
Na školky a hřiště
se snáší melodie,
prej že malýho sviště
trocha zmrzky nezabije
Družináře károu srazit
to je náhoda velká,
brzy se po mě plazí
sjetá vychovatelka
Do týhle starý píči
strčim kudlu jedině,
děti vesele křičí,
že zbavil jsem je svině
na dětský prdeli
už rýsuju si gramy
nepřeživším slibuji,
že nezůstanou sami
ref.
Po hodinách prznění
mě trápí impotence
Už nepomáhá násilí
ani sliny kojence
Jak stožár mi ho staví
až pilotní licence
Mám ji dík hnědý košili,
berou každýho Němce
Fritzlovi třikrát sláva
Děcko nemá žádný práva
Stejně z něj bude zmrd
nebo uřvaná kráva
Takhle to prostě chodí,
proto je prznit třeba,
jakmile se narodí
A jestli znáš někoho, kdo nepatří do plynu,
tak uvědom si synu, že má taky rodinu,
známý, holku, přátele
a sám doktor Mengele
mu rád vystaví parte,
za členství v týhle partě
Navrch i tyhle lidi
ploděj zas další špíny
Zmrdi nepochopili
princip dědičný viny
Na hlavy třeba mířit
za příslušnost k lidský rase,
proto hodlám šířit
genocidu svym ocasem
ref.
po hodinách prznění
mě trápí impotence
už nepomáhá násilí
ani sliny kojence
jak stožár mi ho staví
až pilotní licence,
mám ji dík hnědý košili,
berou každýho Němce
