Četl jsme řadu alespoň zdánlivě psychologických článků, podle kterých nemá bohatství na štěstí člověka oproti jiným faktorům výrazný vliv. Mezi ekonomy zas není výjimečný názor, že pokud mají lidé zajištěny základní potřeby, nepřináší jim další růst absolutního bohatství vyšší spokojenost. K té má vést růst bohatství relativního. Nejde o to kolik máte, ale kolik máte v porovnání s jinými.
Narazil jsem na výzkum, podle kterého je mezi štěstím a bohatstvím nezanedbatelná korelace jak v rámci jednotlivých zemí, tak i mezi zeměmi. Lidé s bohatších zemí jsou v průměru spokojenější než lidé ze zemí chudších. Zavrhnu-li hypotézu mého bratra, že se lidé neporovnávají pouze se svým okolím, ale také s lidmi v zahraničí (Jsem nespokojenej, protože jsem z ČR, kde je všechno na pytel. Jako Švýcar si rozhodně nemohu štěžovat.), napovídá výzkum, že absolutní bohatství určitý vliv na štěstí má.
Mezi klíčové faktory určující míru štěstí člověka podle psychologů patří dobří přátelé a rodina, věnování se oblíbeným činnostem, neporovnávání se s ostatními, vděčnost a schopnost odpouštět. Dovedu si představit, že vliv bohatství na osobní štěstí je oproti těmto faktorům zanedbatelný a přesto bohatství se štěstím silně koreluje. Je dobře možné, že bohatší lidé si spíše vytvoří dobré přátele a rodinu, spíše se věnují tomu, co doopravdy chtějí, jsou vděčnější a méně závistivý.
Myslím, že peníze to usnadňují. Pokud vyděláváte, mají vás lidé za většího frajera. Přátele i vztah pak naleznete snáze. Neporovnávat se a být vděčný je lehčí pokud se máte dobře. Někdo (Radek) by mohl namítat, že k získávání bohatství je třeba čas, který pak nemůžete věnovat přátelům, rodině atd. Já si spíše myslím, že k získávání bohatství je třeba pracovitost a vůle, které člověku pomáhají ve všech oblastech života. Můžete mít opravdového přítele, na kterého se nelze spolehnout?
Výzkum: http://www.brookings.edu/research/interactives/2013/income-well-being
Žádné komentáře:
Okomentovat