Pravda o Mary Jane

I když si s Marií a Janou tyká každý druhý, vědecky podložené informace o hulení nejsou příliš rozšířené. Jedni pak mohou hovořit o léku zaručujícím úlevu od stresu a bolesti, dobrou náladu či mystické propojení s matkou přírodou, druzí zas o nebezpečném narkotiku, které z vás udělá paranoidního flákače, neschopného udržet jedinou myšlenku.

Co se vlastně v mozku děje při intoxikaci? Trpí kouřením marihuany motivace? Je tráva lékem na stres?

Na první otázku odpovídá video od AsapScience. Canabinoidy, zejména THC, udržují neurony aktivované (zabraňují přechodu do obnovovací fáze), což způsobuje, že zhulenecké nápady se zdají významnější a vtipnější než jaké jsou ve skutečnosti. Marihuana usnadňuje soustředění se na detail, ale vnímání celku se stává obtížnější. Může např. dlouze a s nadšením vybírat ideální směs koření pro přípravu večeře, abyste doma zjistili, že jste zapomněli na maso.

Po intoxikaci se proto zdá téměř každá činnost zábavnější než obvykle. Zapomínání se u detailů sice komplikuje dokončování, ale intenzivnější prožívání by motivaci k činnostem mohlo zvyšovat, nebo ne?

Často se předpokládá pravý opak, marihuana podporuje lenost a motivaci snižuje. Výzkum z minulého roku podporuje spíše pesimistický náhled. Uživatelé, kteří s hulením začali v mladém věku a také ti, co zkrátka hulí hodně, mají dle zjištění londýnských vědců sníženou hladinu dopaminu v části mozku zvané striatum. Čím dříve jste začali a čím hulíte více, tím méně nejspíš máte dopaminu. Neurotransmiter dopamin hraje důležitou roli při prožívání motivace a dobrého pocitu, který se odměňujeme za dokončenou činnost. Vytváří hulení amotivační syndrom?

Tak jednoduché to není. Výzkum byl proveden na jedincích, kteří v marihuanovém rauši zažívají psychotické stavy, nikoli na náhodném vzorku populace. Efekt na hladinu dopaminu sice nebyl korelován s mírou psychotických stavů, ale volba vzorku přesto možnost generalizace závěrů znesnadňuje.

Ještě podstatnější námitkou se zdá nemožnost určit pořadí zkoumaných jevů. Není zřejmé, zda uživatelům marihuany hladina dopaminu klesla právě kvůli užívání THC, nebo zda se k pravidelnému užívání marihuany častěji uchylují jedinci s nižší hladinou dopaminu (a nižší motivací). Výsledky výzkumu tak lze chápat jen jako naznačení.

Jedním z nejčastějších důvodů, nebo omluv, pro zapálení si jointa je údajný relaxační efekt marihuany. Hulení prý zbavuje stresu a úzkosti. Výzkum zabývající se vlivem THC na produkci kortizolu antistresové vlastnosti marihuany zpochybňuje.

Kortizol je hormon, který je do krve vylučován ve chvílích ohrožení, aby uvedl tělo do pohotovosti. Zvyšuje míru stresu. Navzdory předpokládanému uklidňujícímu účinku marihuany bylo zjištěno, že THC hladinu kortizolu zvyšuje (viz. tabulka).

Hladina kortizolu je u většiny lidí nejvyšší krátce po probuzení a během dne poměrně rychle klesá. U subjektů, kterým bylo vpíchnuto pouze placebo, proto hladina kortizolu přirozeně klesala. Nižší dávka THC téměř zastavila pokles kortizolu u častých uživatelů marihuany a mírně zvedla jeho hladinu u uživatelů příležitostných. Vyšší dávka vedla k malému zvýšení hladiny kortizolu u chronických uživatelů a k výraznému zvýšení u příležitostných huličů.

Míra stresu po intoxikaci marihuanou více stoupá u těch, kteří si efekt THC dopřávají jen příležitostně. Možnými vysvětleními jsou získaná tolerance a vrozené rozdíly mezi těmi, kdo se rozhodnou pravidelně hulit a těmi, co ne.

Mladí uživatelé drog mívají nižší vrozenou hladinu kortizolu než jejich nefetující vrstevníci. Podobně se může lišit vrozená produkce kortizolu těch, kteří se rozhodli pro pravidelné hulení od produkce kortizolu těch, kteří ne.

Intuitivnějším vysvětlením slabší kortizolové reakce u častých uživatelů THC je tolerance. Tělesné reakce na známou látku se snižují a i pro psychiku je známý prožitek méně stresující. Chování zkušených uživatelů také bývá marihuanou ovlivněno méně znatelně než chování nováčků.

Jeden z výzkumů z 80. let popsané zjištění podporuje podporuje, další však žádný vliv THC na hladinu kortizolu ani jiných hormonů nezjistil.

Lze tedy říci, že marihuana míru stresu nesnižuje, ale (alespoň krátkodobě) zvyšuje? Donedávna zněla odpověď nejspíš ano. Letošní výzkum odhalil existenci kanabinoidních receptorů v amygdale, centru mozku spojeném s pudovými reakcemi jako je agrese a strach, a také právě s úzkostí.

Tyto receptory přirozeně reagují na endokanabinoidy, které tělo produkuje samo, ale mohou reagovat i na exokanabinoidy obsažené v marihuaně. Aktivace receptorů snižuje úzkost a míru stresu.

Dlouhodobé užívaní marihuany paradoxně může míru úzkosti zvyšovat. Častým vystavením exokanabinoidům se citlivost kanabinoidových receptorů snižuje a přirozeně vytvářené endokanabinoidy ztrácí na efektivitě. Snížená citlivost receptorů může vést k potřebě většího množství THC, jehož užití bude míru citlivosti receptorů dále snižovat. Vzniká tak klesající spirála, která může vést k závislosti.

Časté užívání marihuany může vést k amotivačnímu syndromu. Marihuana zvyšuje hladinu kortizolu v krvi, a zvyšuje tak míru stresu, na druhou stranu může aktivovat kanabinoidní receptory v amygdale, a ulevovat tak od úzkosti. Krátkodobý efekt může být jak relaxační, tak stresující.

Ačkoli teprve nedávné objevení kanabinoidních receptorů v amygdale , nedostatek dat ohledně vlivu THC na motivaci a neshody mezi výzkumy ilustrují, že vědecká zjištění z této oblasti nejsou zdaleka konečná, myslím, že i z těch současných vyplývá rozumný závěr - je lépe kouřit marihuanu příležitostně než pravidelně.

Motivace potenciálně trpí jen u chronických uživatelů (o nedospělých nemluvě, u těch hrozí i změny ve struktuře mozku a poškození paměti) a časté hulení znecitlivuje kanabinoidové receptory. Lékem na úzkost tak tráva může být jen pokud je užívána střídmě, při pravidelném užívání míru úzkosti naopak zvyšuje. Existují jednoduché postupy, které vedou jak k produkci endokanabinoidů, tak k snižování hladiny kortizolu.

Pokud budete hulit jen občas, nevytvoříte si návyk (psychickou závislost). Kromě toho si příležitostné hulení nejspíš více užijete, nebudete totiž muset překonávat toleranci a bude pro vás výjimečné. Hmm, a jak často že je občas? :)